Proč bojovat o opětovnou platnost PSP?

Přemíra parkování- důsledek- devalvace přízemí objektů: podívejte se na novou výstavbu Finep- např. Harfa Park

Přemíra parkování – důsledek- devalvace přízemí objektů, např Finep-Harfa Park

Bariérové domy degradují vzhled ulice na  pouhé průjezdné komunikace, mnohde doplněné i nevzhlednými protihlukovými bariérami ( příklad nově vzniklý obytný dům v těsném sousedství stanice Střížkov….)

Bariérové domy degradují vzhled ulice na pouhé průjezdné komunikace, mnohde doplněné i nevzhlednými protihlukovými bariérami ( příklad nově vzniklý obytný dům v těsném sousedství stanice Střížkov….)

V Praze platily za poslední rok troje různé stavební předpisy (PSP), nyní jsou v platnosti ty nejnevhodnější, tedy celostátní, které vůbec nezohledňují specifičnost Prahy, jako jediného milionového města v ČR.

Pražské stavební předpisy ( ty nové, na kterých pracoval tým architektů a právníků pod vedením arch. Hniličky téměř 3 roky)  byly na popud billboardové loby v prosinci minulého roku zneplatněny. Proč? Omezovaly reklamu. Kdo je zneplatnil? Ministerstvo pro místní rozvoj (ministryně Šlechtová, za ANO) pod záminkou, že možná bude potřeba notifikace EU?

Více zde: https://www.youtube.com/watch?v=v3ouYPGfdxs

Stručně – v čem je celostátní předpis nevhodný a co PSP řešily a umožňovaly:

  1. Dle celostátních předpisů nemůže vzniknout kompaktní zástavba (nevznikají nové ulice ani náměstí), PSP naopak vznik ulic a náměstí iniciují

Ulice Poděbradská - bariérový dům s problematickým parterem ( také vám připomíná stadion s tribunami?) Je toto příjemný bulvár pro 21. století?

Ulice Poděbradská – bariérový dům s problematickým parterem ( také vám připomíná stadion s tribunami?) Je toto příjemný bulvár pro 21. století?

Dle dotazu, adresovaného směrem k zástupcům Klubu za starou Prahu je příznačné, že na otázku, jak oni vidí přínos nových předpisů řekli: „Předpis dobrý, ale nezdá se nám dobré, že snižuje současné nároky na oslunění.. “ Odpověď zpracovatelů nových předpisů:  „My mysleli, že bychom měli umožnit stavět město s ulicemi a náměstími, nejen volně stojící domy.. vždyť  vy v Klubu za starou Prahu takové město máte rádi a chráníte jej…!? „

A co na to staromilové? „Ano, ale my jej jen chráníme, to stávající, které už stojí…. ale nové stavět nechceme.“

Co více dodat? Vývoj Evropy, té západně od nás, se již od 80. let 20. století znovu začal orientovat směrem ke kompaktnějším formám bydlení, tedy opět oživil pojmy jako jsou ulice a náměstí… Evropští architekti intenzivně navrhovali nové typy městských bloků, inovativně je nahlíželi a hledali lepší kvalitu bydlení, ale současně dokázali zachovat podobu uliční fronty, respektovat stavební i uliční čáru, limitovat výšku budov a znovu tedy pracovat s principy, které utvářely evropská města po celá staletí.

Celostátní předpisy a ultimativní kriteria, na které se všechno svede – světlo, hluk

První

ultimativní  kriterium – přehnané požadavky na oslunění (baráky se na parcelu rozhází náhodně tak, aby fasády byly natočeny na sluníčko, ne tak, jak si dané místo urbanisticky žádá, nezvažuje se skutečnost, že domy vymezují prostor kolem nich, tedy utváří ulice a náměstí, vnitřní parkově upravené dvory, jsou předurčené charakterem lokality a okolními vazbami …. )

Právě například na urbanistické vazby se při současném navrhování obytných souborů příliš nehledí. Nikdo si neklade otázky: Kudy do parku? Kde je místní centrum? Kde se lidé budou setkávat? Dokážu navrhnout příjemný parter?… bez ohledu na tyto skutečnosti se jakékoliv patvary, housky, tyčky, polokroužky či elka do prostoru prostě „hodí“… hlavně, ať to oslunění vyjde….

Druhé

ultimativní kriterium- nesplnitelné požadavky na vyhovění přísným hlukovým normám (s trochou nadsázky se dá říci, že ani dům v přímé blízkosti šumějícího lesa by dnes z hlediska hluku nevyhověl )

 

Dle dnešních norem, týkajících se maximální přípustnosti hluku a minimálního oslunění by zhruba nevyhověla asi tak čtvrtina bytů v kompaktní blokové zástavbě.

Například představme si Dejvice, Karlín, Letnou či Vinohrady s jejich spodními dvěma patry bytů v činžovních domech (ještě navíc zastíněných stromořadími), či si představme okna na nárožích domů orientovaných na sever či do vnitrobloků. Dle platných norem, i dle stávajících celostátních předpisů by se měly tyto domy zbourat či uvedené byty vyklidit a označit jako nevyhovující a zdraví škodlivé. Ti, nájemníci, kteří by měli větší štěstí, by museli pouze zamknout a nepoužívat jednotlivé pokoje, orientované na sever. Jak se to dnes obchází? Postaví se dům, a byty, které nevyjdou se nazvou Ateliery. A stejně se prodají jako byty, jen hypotéku na ně kupec tak výhodně nedostane a nemůže zde mít trvalé bydliště.

Nabízí se zde myšlenka, zda se dají vnímat kvality města pouze z těchto dvou kritérií – oslunění, hluk. Není důkazem i jiných kvalit města třeba to, že tolik generací, a i ta dnešní, oceňuje přednosti kompaktního města, kde sice nejsou uvedené limity dodrženy, zato ale jsou zde ulice s kavárnami, obchody a úřady? To skutečně lze bydlet pouze v modernistických sídlištích, rodinných domcích roztažených do volné krajiny,  či současných obytných souborech bez jednotícího urbanismu,  které při pohledu shora připomínají výsadek civilizace na Marsu?

A proto Školky na Praze 7 nevycházejí z hlediska oslunění- budou je muset zavřít?

Za zmínku stojí i nově zjištěná skutečnost, že v důsledku těchto přehnaných požadavků na oslunění a osvětlení dle celostátních předpisů bude muset stavební úřad Prahy 7 udělit výjimky téměř všem stávajícím školkám v blokové uliční zástavbě, nevyhoví dokonce ani mnoho školek samostatně stojících. Otázkou zůstává, zda výjimku dostanou, nebo zda je radní Prahy 7 budou muset uzavřít kvůli tak přísným celostátním normám?

 

  1. jak ohyzdné jsou bariérové fasády?

V důsledku nevhodných celostátních předpisů se i nadále budou muset domy  obracet „zády“- či tzv. bariérovými fasádami do ulic

-bariérová fasáda je taková, do které jsou umísťovány vnitřní komunikace- schodiště, pavlače či okna podružných místností, či nemá skoro žádná okna..

– mnohde jsou ulice doplněny nevzhlednými protihlukovými bariérami.

– opět princip, který upřednostňuje jediné kriterium tedy limity hlukové

– v současnosti by kolaudací neprošel byt s místnostmi, orientovanými do ulice s tramvajovou tratí

Tedy zkráceně platí, že v ulicích s tramvajemi se nesmí stavět byty a ve stávajících obytných ulicích nesmí být dodatečně tramvaj zavedena.

 

  1. výška místností- opravdu musí být všude stejná?

Le Corbusier navrhoval některé části bytu snížit až na 2,1 metru, např. na horních mezipatrech, vkládaných do jeho velkoryse navržených vysokých obývacích místností. Takto radikální být architekt nemusí, ale rodinné domy původní řadové zástavby mají také nižší stropy, či příkřejší schodiště, než je tomu v normalizovaných bytových domech a rozhodně jsou navzdory tomu velice oblíbené (dělnické řadové domky v mnoha místech jako Střížkov, Spořilov, Starý Prosek … a upřímně, do celkového půdorysu domu  5/8 metrů byste ani dvojramenné schodiště s podestami nedostali.

Stačí si připomenout Holandské či Londýnské řadovky, zaujímající celé čtvrti severských měst…. a nemyslím, že by obyvatelé  v tomto typu zástavby nějak zásadně trpěli….absence některých vymožeností je nahrazena zase jinou přidanou kvalitou tohoto typu domků….

 

  1. dnes se nesmí přistavět na pozemek RD pracovna, ale nový předpis by toto umožňoval – bydlení a práce v jednom, bez dojíždění..

vždyť tolik povolání se dnes dá realizovat v přistavené pracovně u rodinného domu, která nově může mít i větší rozměr než jen garáž…

Nově navržený předpis obohacuje typologie staveb o další typy, které se od 80. let v Evropě  ve světe rozšířily: Jde například o vícepatrové domy, které si ponechávají kvalitu rodinného domu, ovšem vzhledově byste je spíše přiřadili k řadovce či nízké bytovce. Takové domy mají velice propracovaný systém do sebe zaklesnutých bytů, které místy umožňují umístit mezonet s výstupem na zahradu, horní byt zase využívá pobytovou horní terasu…

Takové domy jsou neuvěřitelně lákavé, zachovávají výhody rodinného domu, ale chovají se kompaktněji a tím i hospodárněji než domy samostatně stojící v zahradě..

PSP také nově nepředepisují, že rodinný dům musí mít v přízemí garáž- mnohde stačí parkovací stání na pozemku, ne každý si přeje hyzdit fasádu domu garážovým vjezdem a zvětšovat tak rozlohu domu..

 

  1. proč již v Evropě snižují nároky na počet parkovacích stání? PSP s tím souhlasí a preferuje snížení parkovacích míst, zejména v místech s dobrou dostupností MHD

To, že celá kultivovaná Evropa od stále se zvyšujících požadavků na parkovací místa ustupuje je nám v Praze nějak neznámé.

Co hlásají stará pravidla? Všude je třeba navrhovat spoustu parkovacích míst… Ať lidé mohou kamkoliv  dojet a mohou tam zaparkovat! A důsledek současného nevhodného předpisu? Stále se zvyšující dopravní zátěž i na místech, která jsou velmi dobře obsloužena MHD.

Nový navrhovaný předpis posunuje myšlení více k Evropě: Určitě dnes všichni, kdo bydlí v blízkosti stanice metra potřebují 1-2 auta?

Mnoho mladých rodin, ale i seniorů, upřednostňuje v současnosti lepší vybavenost města a dostupnost zdravotních, obchodních i školských, kulturních a dalších služeb bez nutnosti popojíždění auty.

Každá mladá rodina, či zdatný seniorský pár si umí spočítat náklady na provoz a vlastnictví  minimálně 1-2 osobních aut a spotřebovaného benzínu, dobu strávenou přesuny v kolonách. Mnoho rodin také přehodnocuje svou vizi bydlení a přiklání se spíše ke koupi bytu v kompaktním městě, nebo lépe řečeno, ve městě krátkých vzdáleností, kde je vše na dosah. Dobré je podotknout, že také mnoho pražských modernistických sídlišť s nově vybudovanými stanicemi metra  takovouto kvalitu života, doplněnou o velkorysé rekreační přírodní plochy také umožňuje.

 

Dokud politici nepochopí jednoduchou logiku, a tedy, že ve skutečnosti centrum Prahy není nafukovací a budování nových parkovacích kapacit je kontraproduktivní (čím více parkovacích míst v Praze navrhneme, tím více aut bude každý den do centra jezdit či na nich parkovat), tak se dopravní situace v Praze nezlepší a pokud  budou ulice vnímány předně jako prostor pro co nejrychlejší pohyb aut (Radlická,   Poděbradská) a náměstí jako prostor pro jejich bezplatné parkování (Malostranské náměstí), tak se mnoho v Praze nezmění.

 

  1. starým předpisům chybí výšková regulace: jak v kompaktní zástavbě, tak v modernistických sídlištích je třeba respektovat přípustnou výšku zástavby. Toto nové předpisy PSP poprvé pečlivě regulovaly (návazně společně s Metropolitním plánem), takže by se již nemohlo stát, aby např. v souboru rodinných domků vznikl vysoký bytový dům apod. Žádný jiný předpis toto neobsahoval.

 

  1. starý předpis neomezoval výstavbu vysokých či plných plotů:

také Vás tak rozladí, když si někdo místo 1,2 vysokého plotu, doplněného keři a rostlinami postaví 6-ti metrovou tlustou neprodyšnou zeď? Také Vás nebaví chodit po ulicích, kde se toto najednou stane a cítíte se zde stísněně? Nové PSP by toto nedovolovaly, limitovaly výšku plotu, který sousedí s veřejným prostorem, tedy ulicí či náměstím i jeho průhlednost. Samozřejmě, u vesnické zástavby, kde je místně tato vlastnost vymezujících zdí přirozená ( např. u dvorů s historickými vraty) tuto charakteristickou vlastnost ponechává.

 

Závěr: Z těchto důvodů je pro Prahu důležitá platnost nových Pražských stavebních předpisů.

Permanent link to this article: http://www.krocanos.cz/2015/05/19/proc-bojovat-o-opetovnou-platnost-psp/

Napsat komentář

Váš email nebude zvežejněn.